Kroupy jsou cool

Doma jsme kroupy nejedli, protože tatínek je neměl rád. Upřímně, představa kroupového kuby nebo šouletu ani mě moc nevzrušuje. To ale neplatí o lahůdce, kterou jsem ochutnala letos ve Finsku!

Bylo v kavárně helsinského Atenea, kde se konala výstava ke stému výročí narození výtvarnice Tove Jansson, která světu dala Mumínky a jejich příběhy. Kdo je zná, pro toho nemusím nic dodávat, kdo je nezná, ať to rychle napraví. Možná pak bude smířlivější k vlastnímu roztodivnému příbuzenstvu, možná ho to podnítí k dobrodružstvím, která mu v rodinném kontextu doposud scházela.

Chuťová kombinace, která mi kroupy představila v jiném světle, je taky trochu dobrodružná. A zároveň báječně jednoduchá. Asi jako dovolená u jezera uprostřed finských lesů. Krevetky, kapary, citrón, pepř. A trocha soli. 

Postup:

Uvaříte šálek krup (nemusíte je předem namáčet, uvařené budou poměrně rychle, tak do půl hodinky. Dejte pozor, aby byly pěkně na skus a hned je slijte, ať neosliznou). Vodu nevylévejte, na konci se dozvíte, jak vám může prospět. 

Nechte vychladnout, zakapejte dostatečným množstvím citrónové šťávy (podle chuti, ale spíš víc než míň), osolte (hodí se použít tzv. uzenou sůl), opepřete hrubě drceným černým pepřem (zelený taky stojí za zkoušku). Chuť musí být dost výrazná, aby pěkně kontrastovala s krevetami. Nechte tak půl hodinky stát a dopřejte chutím důkladné prolnutí.

Pak přidejte scezené kapary (2-3 lžíce) a krevetky (podle chuti a možností peněženky, tak 10-15 deka nebo i víc). Ideálně úplně drobounké, čerstvě vylovené a uvařené, ale můžete použít i ty, co koupíte už vařené. Mražené nedoporučuju, bývají vodnaté. Zlehka promíchejte.

Podávejte s citrónem nakrájeným na osminky. Myslím, že k pití se dost hodí Koskenkorva, ale méně dobrodružné povahy si můžou dát suché bílé.

Přeju šťastnou plavbu novým rokem!

--
Pozn. Kroupy jsou ohromně zdravé na ledviny, v Anglii z nich vaří tzv. barley water. (V českém kontextu kroupový nebo ječný šlem, ale to zní moc odpudivě.) Pro naše účely postačí, když scezenou tekutinu (pokud je příliš šlemovatá) zředíte převařenou vodou. Po vychladnutí přidejte citrónovou šťávu, mírně oslaďte cukrem nebo medem, řekněte si, že vám to prospěje, a pomalu a vědomě vypijte. Ledviny vám určitě poděkují.

Devět hříchů, které vám žádný salát neodpustí (a jak se jim vyhnout)

Neodpustí. Uraženě zplihne. Ztratí glanc a bude chutnat jak včerejší noviny smočené octem. Jak na to, aby výsledkem byl skvost jak vánek po dešti? Stačí krapet empatie a vlídné zacházení. 

1. Nejdřív salát operte a až pak trhejte, jinak zbytečně ztratí na chuti.
2. Perte v co nestudenější vodě - v teplé salát uvadne a zplihne.
3. Napusťte si plný dřez vody, aby jste z listů opláchli všechen písek, jinak budete skřípat zuby ještě po večeři.
4. Salát nekrájejte, vždycky trhejte (s výjimkou ledového) - listy na řezu oxidují a nevypadá to hezky.
5. Salát nesmí být mokrý. Voda ulpělá na listech zředí zálivku a výsledek bude nevýrazný. Listy osušte v utěrce, kuchyňském papíře nebo v odstředivce na salát.
6. Zapomeňte na zálivku z vody a octa. Oblečte salát po francouzsku do klasické vinnaigrette. Je to snadné.
7. Zálivku přidávejte nejdéle 10 minut před podáváním
8. Pokud kombinujete listový salát se zeleninou (okurka, paprika, mrkev…) nemíchejte těžší kousky s listy. Použijte jich jen třetinu a větší část naaranžujte nenuceně navrch, až smícháte listy se zálivkou. Jinak zelenina propadá dolů a nikdo nebude vědět, že tam vůbec je.
9. Salát neskladujte v teple, vždycky ho uložte do spodní zásuvky v ledničce. 

Pokud už je salát trochu ovadlý, rozeberte ho na listy, zahnědlé vyhoďte, ostatní ponořte do studené vody, důkladně opláchněte a mokré volně naskládejte do krabičky. Druhý den bude salát tak svěží, že ho nepoznáte.

Tři užitečné tipy navrch:

• salát získá na chuti i výživnosti, když jej posypete opraženými nebo naklíčenými semínky.
• salát bude krásnější a výživnější, když ho ozdobíte jemně nakrájenou nebo nastrouhanou zeleninou (kromě obligátních rajčat nebo okurek použijte řapíkatý celer, fenykl, mrkev nebo červenou řepu).
• do salátu se hodí i ovoce (pomeranč, v zimě zrnka granátových jablek nebo kousky tomelu) a květiny (například lichořeřišnice, brutnák nebo měsíček lékařský).

Šikézní salát aneb Francouzský dressing snadno a rychle

Salát bez zálivky je něco jako blogový příspěvek bez inspirace. Jenže co dělat, když holt nemáte slinu? Jdu na to doslovně a zkouším si představit aspoň zálivku, konkrétně model vinaigrette. 

Nezasvěceným prozradím, že označení pochází z francouzštiny a v překladu znamená „kyselé vínečko“. Už se vám taky sbíhají? 

Zálivka vinaigrette je prověřená klasika a naše oslazená octová voda jí - teď budu brutálně upřímná - nesahá po kotníky. Dobrá zpráva je, že připravit vinnaigrette je podstatně snadnější než to vyslovit. Stačí pár základních ingrediencí a drobných fíglů a jste za hvězdu.

Suroviny:
4 pol. lž. bílého nebo červeného vinného octa (nebo po dvou lžících octa a citrónové šťávy)
4 pol. lž. olivového oleje extra virgin
4 pol. lž. slunečnicového oleje (zastudena lisovaného)
2-3 lžičky medu
1-2 lžičky dijonské hořčice
2 rozdrcené stroužky česneku (nemusí být, pokud jde o romantickou příležitost)
mořská sůl
čerstvě mletý pepř

A teď ty fígle. To hlavní, oč nám jde, je vytvořit emulzi, která ulpí na listech a salát chuťově sjednotí. Doslova oblékne (anglicky se zálivce říká dressing). 
Emulgačnímu procesu napomáhá několik faktorů:
1.    přídavek slunečnicového oleje
2.    hořčice
3.    med nebo cukr
4.    přídavek vody (Tuhle možnost ocení zejména ti, kdo chtějí srazit kalorickou vydatnost zálivky. Anebo prostě ušetřit. Pokud zůstane u dvou lžic, zálivka nijak chuťově neztrácí.)

Postup:
 
Fígl pro ty, kdo nemají moc času. Všechny přísady dejte do malé zavařovací skleničky, pečlivě uzavřete a dobře protřepejte. Máte hotovo. Tipům, jak správně ochutnávat zálivku se věnuji níže.
Fígl pro ty, kdo chtějí udělat dojem. Do menší misky dejte nejdřív ocet, hořčici, med, sůl a pepř (popřípadě česnek). Důkladně prošlehejte metličkou. Smíchejte oba oleje v odměrce s hubičkou a tenkým pramínkem přilévejte za ustavičného prošlehávání. Po deseti minutách máte hotovo.
 
Ochutnávání a dochucování:
Chuť zálivky nejlépe poznáte a doladíte, pokud do ní namočíte list salátu a ochutnáte. Dochuťte  podle svého gusta, někdo má rád zálivku sladší někdo kyselejší.

Důležité:
Salátové listy před použitím důkladně operte a OSUŠTE (ideální je odstředivka na salát, nemáte-li, jemně salát osušte v látkové nebo papírové utěrce). Jinak voda ulpělá na listech zálivku zředí, salát nebude pěkně oblečený a chuťový efekt nic moc.

Se zálivkou to nepřehánějte, méně je více. Uvedené množství stačí na opravdu velkou mísu salátu. Začněte s 4-5ti lžícemi a rukama v zálivce listy jemně promíchejte.  Bude-li třeba, přidejte ještě trochu.

A hlavně: nepřidávejte zálivku dřív než 5-10 minut před podáváním. Jinak to celé zvadne! 

Variace:

• Místo medu použijte sirup z bezových květů a vynechte česnek a hořčici.
• Přidejte jemně nasekané čerstvé bylinky (tymián, rozmarýn, saturejku, estragon…) v harmonické kombinaci.
• Namísto octa použijte pouze citrónovou šťávu. Nebo šťávu z limetky.
• Příjemný chuťový výsledek získáte použitím balzamikového octa (i když zlé jazyky tvrdí, že mu odzvonilo nejpozději v osmdesátkách).
• Další možností je použít jablečný ocet nebo jej zkombinovat s vinným. Vyzkoušejte i různé ochucené octy (estragonový, malinový apod.) 

Do salátu se kromě listů hodí i jedlé květiny, například květy brutnáku (na obrázku) nebo měsíčku lékařského. Své kreativní možnosti rozšíříte přečtením červnového Salátového vydání.

Hodně zdaru!

P.S. Prohřeškům, kterých při přípravě salátu dopouští jen naprostý amatér, se budu věnovat příště.

Salátové vydání – o tom, jak zapustit kořeny

Tenhle týden jsem se definitivě rozloučila se svou zahradou. Místem, kde rašily nápady, o kterých jsem tu psala. A kde jsem je fotila, když se pak staly skutečností.

Je čas povzdechnout si a jít dál. Zapustit kořeny jinde. Což právě teď dělají byliny na okně v mém novém bytě. A mně vyrašil v hlavě nový nápad. 

Dobrá myšlenka si najde živnou půdu kdekoli. Stejně tak mikrosalát. Nemusíte mít zahradu, stačí truhlík na okenní římse. Zasejete, zaléváte a tak za tři týdny máte čerstvé lupení. Nemusíte jednotit ani přesazovat.

Je to lehké. Truhlík naplňte zeminou, semínka rozhoďte docela hustě po povrchu, přikryjte tenkou vrstvou substrátu, jemně přitlačte a důkladně zavlažte, nejlépe rozprašovačem. V prvních dnech přikryjte truhlík buď netkanou textilií (dostanete v zahradnictví), dá se prý použít i kus kartónu. Až rostlinky vyraší a trochu zesílí (asi za dva týdny), odkryjte, dál přiměřeně zalévejte a těšte se.

Sklízet můžete drobné rostlinky nebo si počkat na větší lístky jako jsou na obrázku. Nejlepší je sklízet postupně, abyste výpěstky stihli sníst, dokud se v truhlíku nezačnou moc mačkat.

K dostání je spousta semínek, která se k pěstování mikrosalátu hodí. Samozřejmě všechny odrůdy listových salátů (obyčejný, lollo rosso, dubáček). A pak méně známé salátové rostliny, jako mizuna, rukola nebo hořčice čínská. Ta je pěkně štiplavá a taky salát oživí načervenalou barvou listů (na obrázku výše). Hodí se ale i červená řepa nebo mangold (obrázek dole). 

A určitě do salátu použijte bylinky, které můžete taky pěstovat v truhlíku. Variací je nekonečně a salátová sezóna dlouhá. Jednou přidejte lístky bazalky, jindy mátu nebo i obyčejnou zelenou petrželku. Do dalšího truhlíku zasejte lichořeřišnici, protože salát může vypadat i takhle. 

Hezké a jedlé jsou i okvětní plátky měsíčku lékařského, který se dá taky pěstovat v truhlíku, nebo planých rostlin jako sedmikrásky, fialky nebo čekanka obecná. Květiny nemusíte dávat jen do salátu, můžete s nimi okrášlit třeba i dezert. Obzvlášť elegantní jsou okvětní plátky růží. Ohlídejte si jen, abyste plané i zahradní květiny trhali v čistém prostředí, kde nejezdí moc aut a nestříkají se postřiky.
 
Tak se dejte do pěstování, příště napíšu, jak připravit tu nejjednodušší a nejskvělejší zálivku. Na několik způsobů.

Já jdu zalít svoji novou zahrádku.

Polévka v salátovém vydání

Jestli se vám letos zadařilo a už nevíte, co s hlávkovým salátem, zkuste ho upravit úplně jinak – jako polévku. Inspiraci jsem získala při jednom rozhovoru nad ránem u piva. Původní recept pochází od babičky dotyčného, která si jej za svého mládí přivezla z Francie. 

Chuťový zážitek není přehnaně vzrušující, ale to je právě na místě. Latinský název listového salátu (Lactuca) totiž odkazuje na slovo lactis, mléko. Bílá tekutina, kterou salát roní, má prý uklidňující účinky a podporuje spánek. Salátová polévka je tedy ztělesněním nálady líných letních dnů. Ostatně, taková siesta po dobrodružné letní noci přijde docela k chuti.

Potřebujete:
dvě větší hlávky salátu, oprané a natrhané na listy (košťály můžete pokrájet a také použít)
svazek jarních cibulek
větší hrst lístků máty (pár si jich nechte na ozdobu)
asi tak 1 polévkovou lžíci másla nebo oleje
trochu mléka nebo smetany
 
Postup:
Cibulky drobně pokrájejte, bílé části jemně osmahněte na másle / oleji. Přilijte ½ listru vroucí vody (může být s přídavkem sušeného bujónu, např. Würzl).

Přidejte salát, cibulkovou nať a 5-7 minut povařte. Na posledních pár minutek přidejte mátu. Hlídejte, aby si zelenina zachovala svěží zelenou barvu, to je na polévce nejkrásnější.
 
Rozmixujte dohladka a zjemněte troškou mléka nebo smetany (může být i sójová), přidáním vroucí vody upravte konzistenci. Dochuťte solí, popřípadě pepřem a podávejte. Na miskách můžete ozdobit lístky máty, výborná je také kombinace s osmaženou houstičkou nakrájenou na kostičky.

Zelené téma můžete rozvinout i v nápoji s letní náladou. Do vychlazené vody ve skleněném džbánu přidejte pár plátků okurky a mátových lístků.


Věnováno Janě Š., která mě zásobila salátem a poskytla mi letní kreativní azyl.

Klíčení

Připadá mi, jako by všechno rašilo tak překotně, skoro ze dne na den. Rozhodla jsem se, že oživím i svůj jídelníček a jedno pučení jsem zinscenovala u sebe na parapetu.

Den 1

Den 2

Den 3

Den 4

Den 5

P.S. Pro pořádek připojuji jednoduché instrukce: 
Fazole mungo přes noc namočíme. Ráno slejeme, propláchneme, nádobu na klíčení otočíme dnem vzhůru a postavíme na talířek. (Moje nádoba je z dm – byla ve slevě - postačí však i obyčejná zavařovačka, kterou zakryjete gázou, upevníte gumičkou a postavíte na talířek na dvě špejle, aby dovnitř mohl vzduch.)
 
Večer opět propláchneme, a tak to opakujeme, dokud se neobjeví klíčky. Naklíčenou luštěninu (obilí, semínka) potom skladujeme v lednici a proplachujeme 2x denně. 

Pro klíčení se hodí již zmiňované fazole mungo, čočka, hrách, cizrna, pšenice, či semínka vojtěšky (alfalfa). Přidáváme je do salátů či jako oblohu k jídlu, chceme-li si radikálně vylepšit bilanci čerstvých vitamínů, minerálů, enzymů a aminokyselin.
 
A řekla bych, že pomáhají i tehdy, potřebujeme-li vnitřně osvěžit a otevřít se nové inspiraci. Nádoba na klíčení bude u mě tohle jaro nejspíš v permanenci.

Mějte se svěže

Srdeční záležitost

Nevím, čím to je, snad laděním předchozích příspěvků, ale nedá mi to, abych se neotřela o svátek sv. Valentýna. Tento den je vynikající příležitostí prodat zboží všeho druhu, a mezi ním i jahody, o které by uprostřed zimy nikdo jinak nezavadil. Jak kdosi trefně poznamenal, ty únorové jsou ztělesněním valentýnského svátku: červené, srdcovité - a tak trochu smutné.

A tak zapomeňte na jahody. Udělejte na svého milovaného či milovanou dojem ovocem daleko příhodnějším, které je navíc momentálně trendy - granátovým jablkem. Osvědčilo se již v mytických dobách, když bůh podsvětí sváděl krásnou Persefoné. Kdepak jahody...

Jeho barva, ani ne tak navenek jako uvnitř, je vášeň sama a vaše city sdělí o dost výmluvněji. Sezóna granátových jablek se sice chýlí ke konci, ale sehnat se ještě dají. Ovocný salát korunovaný granátovými zrnky tak bude výtečným zakončením mimořádné večeře, po níž budete svěží a v romantické formě. 
 
Bude vám stačit jedno jablko (s červenou slupkou, například Rubín), jeden až dva pomeranče, jedno granátové jablko a hrozen vína bez peciček. Jablko nakrájejte na silnější plátky a pokapejte citrónovou šťávou, aby nezhnědlo. Z pomeranče okrájejte kůru a jednotlivé dílky vykrájejte ostrým nožem, abyste je zbavili membrán. Granátové jablko rozkrojte napůl. Získanou polovinu opatrně rozlomte a vyberte z ní zrnka. Upozornění: granátová štáva zanechává nesmazatelné stopy. 
Inu, vášeň...

Na pěkný větší talíř elegantně navršte jablečné plátky a pomerančové dílky, posypte hroznovým vínem, završte granátovými zrnky a připravte se na ovace. 

 
A pokud zrovna nemáte po ruce blízkou duši, kterou byste mohli ohromovat svou kulinární fantazií, vychutnejte si granátovou lahůdku sami. Obsahuje totiž látky, které velmi prospívají srdci. 
I zlomenému.